O dřevostavbách

Dřevostavby - jak již napovídá samotný název, je dřevostavba budovou, která je z větší části postavena pouze ze dřeva. Ke stavbě tohoto typu budov jsou používána dřeva jako smrkové, jedlové či dřevo z borovic a modřínů. Mluvíme-li o výrobních postupech, pak patří mezi dřevostavby kupříkladu sruby, roubenky či sendvičové stavby. Máte strach z toho, že by mohla dřevostavba shořet, nebo ji mohou zničit dřevokazní škůdci, houby, plísně či hniloby? Pak byste měli vědět, že jsou v dnešní době používány při stavbách dřevostaveb takové prostředky a materiály, které těmto nešvarům dokážou zabránit. Dřevostavba se tak stává zcela bezpečným a plnohodnotným typem bydlení. 
 
Proč dřevo jako stavební materiál?
Dřevo dýchá, filtruje a čistí vzduch, působí jako přírodní klimatizace. Kmeny nebo hranoly o rozměrech větších 25/30 cm splnují tepelně -izolační vlastnosti jako klasická zed postavená v šíři 80 cm.
Dřevo pohlcuje pachy, cigaretový kouř, a nevíří prach, absorbuje škodlivé civilizační produkty a neutralizuje vliv geopatogenních zón, udržuje relativní vlhkost vzduchu cca 50-60 %.
Tyto stavby jsouzhotoveny tzv. suchým procesem výroby, proto můžeme stavět celý rok. Při správné údržbě vydrží roubenná stavby několik set let.
Neposledně dřevo příjemně voní a je velmi krásné, Roubenka vyzařuje svým charakterem, použitým materiálem a konstrukcí mír a pocit uvolnění. 
 

Co je sendvičová stavba ?
Podstatou sendvičové stavby je, že je z masivních dřevěných hranolů a kulatin postavena pouze nosná konstrukce těchto staveb. Výplně a obklady jsou poté z jiných materiálů, než je dřevo. Velkou výhodou sendvičových staveb je, že jsou levnější, než je tomu u staveb z masivů. Stavba z masivů je stavbou, při které je ze dřeva jak nosná konstrukce, tak i výplně a obklady.

Proč žít v dřevostavbě?
Hlavním důvodem, proč žít v dřevostavbě může být především kladný vliv na naše zdraví a také nezaměnitelná atmosféra. Pravdou je, že kdysi byly dřevostavby stavěny pouze jako chatky či chaty k rekreaci, avšak dnes jsou sruby stavěny zcela běžně a těší se velké oblibě. Je tomu tak především díky skvělým vlastnostem, které nám dřevo nabízí. Velkým kladem dřevostavby je velmi rychlá a jednoduchá výstavba, nízké náklady na provoz, dlouhá životnost a v neposlední řadě je potřeba zmínit fakt, že je dřevo zcela ekologickým stavebním materiálem. Žijete-li v dřevostavbě, ušetříte za vytápění nemalé finanční prostředky, neboť dřevo teplo udržuje.

Co je to ekodomek?
Ekodomek je stavěn buďto ekologickou stavebně architektonickou koncepcí, nebo tak, že se na jeho výrobu použijí ekologické stavební materiály. V mnoha případech jsou použity oba dva způsoby jejich výstavby. Co to tedy ekodomek je? Odborníci jej charakterizují jako stavbu, která harmonizuje s přírodou a vhodně využívající půdu. Tyto domy využívají složky přírody, jako vodu, dřevo a energii. Dále pak ekodomky chrání rostliny, zvířata a zemědělské, kulturní a archeologické zdroje. Výhodou stavby ekodomků je, že je pro jejich vlastní výrobu použito pouze nezbytné minimum stavebního materiálu a maximum recyklovaných hmot. V případě, že již ekodomek není vhodný k bydlení, je jeho likvidace velmi ekologicky šetrná.

Roubenky
Stavba roubenek pochází z tradičních stavebních postupů kde ctíme řemeslo, přičemž střecha je na vysazených stropních trámech, které jsou různě zdobeny. Je-li roubenka postavena tímto způsobem, je zaručeno, že bude celá stavba kompaktní. Při stavbě roubenky jsou trámy kladeny vodorovně na sebe, prokolíkovány a v rozích jsou spojovány různými tesařskými vazbami,rybina, pulplát, klínování čímž vzniká nosná stěna. Původní stavby jsou zhotovovány z kmenů, které jsou přitesávány pouze mírně nebo vůbec. Později došlo k použití hraněných trámů, díky nimž byla zajištěna soudržnost stavby. A jaký druh dřeva je na roubenky používán? Jde zejména o dřevo smrkové, borové, modřínové  a dubové.

Je libo srub?
Co je srub víme všichni. Kolem nás jich v současné době vyrůstá stále více a více. Při stavbě srubů jsou používány celé kmeny stromů, přičemž srubovou konstrukci tvoří stropní trámy, srubové stěny, sloupy a průvlaky.Sruby provádíme převážně z ručně okorněné kulatiny, a proto si dřeve zachová přirozenou hladkost a křivost. Po většině kmene zůstávají nenarušené letokruhy, které vytvářejí první husté vrstvy dřevní hmoty a kulatina odolává škůdcům, ohni a dosahuje několikanásobně vyšší životnosti.  Mluvíme-li o krovu či střeše, pak je vhodné se zmínit o tom, že ty jsou stejné, jako u běžných zděných staveb. U nás sice sruby vídáme, avšak pokud bychom se podívali do zahraničí, kupříkladu do Skandinávie či Severní Ameriky, pak bychom viděli, že v těchto místech jsou sruby k vidění téměř na každém kroku. Je to dáno z velké části především tím, že se jedná o oblasti, ve kterých se nachází mnoho lesů a tudíž je zde mnoho potencionálního stavebního materiálu. O výhodách srubů není potřeba se zmiňovat, neboť každý z nás ví, že je jeho stavba rychlá, má skvělé tepelně-izolační vlastnosti a co je hlavní, cena stavebního materiálu je stále nižší, než u stavby zděné.

Dřevostavby a jejich životnost
Mnohé dřevostavby, které vídáme ve skanzenech apod., jsou staré více než 100 let. Proto je jisté, že není potřeba se obávat dřevostaveb jako takových, neboť mnohdy vydrží daleko déle, než stavby zděné. I kdybychom použili na stavbu celého domu pouze dřevo, můžeme počítat s tím, že se začne opotřebovávat nejdříve za 50 let. Toužíte-li tedy po komfortním, zdravém a hospodárném bydlení, pak je dřevostavba ideálním řešením.

Tepelně-izolační vlastnosti dřeva masivních dřevostaveb
Dřevo se stále více používá ve stavebnictví jako hlavní konstrukční prvek pro obvodové stěny domů. Při dnešní situaci ve vztahu k energetické náročnosti bydlení z důvodu stále rostoucích cen energií je určitě zajímavá otázka tepelně izolačních vlastností dřevěných stěn. Mám na mysli srubové nebo roubené konstrukce rodinných domů ( obdobně to bude ale platit i pro komerční či rekreační nebo veřejné budovy), tedy obvodové stěny, které se skládají pouze z masivního dřeva větších tloušťek případně izolačního materiálu vkládaného mezi trámy jako utěsnění spoje.
Obecně je známo, že ve starých roubených stavbách je vždy příjemně teplo, a že masivní dřevěné konstrukce se používají v severských státech (Švédsko, Norsko, Aljaška), kde panují kruté zimy. Při své mnohaleté činnosti v tomto oboru se však až překvapivě často setkávám s dotazy a obavami ohledně tepelně izolačních vlastností srubových a roubených stěn. Většinou první otázkou laika, který stojí u srubu, je: „ A nebude v tom zima?“ nebo „ Ty stěny se budou ještě zateplovat?“
Tak jak to teda je? Je v dřevěném domě teplo nebo se má člověk bát, že protopí majlant? Vzhledem k tomu, že se v těchto stavbách pohybuji už více než deset let, pokusím se napsat svůj názor a to především v porovnání se zděnými konstrukcemi.

Dřevo je vystavěno z neuvěřitelně jemného buněčného systému s tenkými stěnami a buněčnými dutinami. Buněčné stěny jsou zase protkány ještě mnohem jemnějším systémem pórů a trubiček. Výsledkem tohoto jemného členění je stejný jako u našich plic: dřevo má neuvěřitelně rozsáhlý vnitřní povrch. Pro představu: krychlový centimetr celulózy, která je procentuálně nejdůležitějším stavebním materiálem dřevěné hmoty, má nepředstavitelný vnitřní povrch cca 6 000 000 cm2. To si myslím je hlavní důvod proč je dřevo nenapodobitelné a tak výjimečné. A tady je také potřeba hledat důvod skvělých tepelně izolačních vlastností dřeva. Dřevěná stěna má určitě diametrálně odlišné tepelně izolační vlastnosti než zděná stěna. A to v několika různých dimenzích.
Zcela jednoznačně je cítit rozdíl při vytápění studené místnosti ve zděné nebo dřevěné stavbě. Zvýšení teploty v dřevěné místnosti je patrné během pár minut zatím, co ve zděné místnosti trvá zvýšení teploty o pár stupňů hodiny. Je to především v tom, že u dřevěné stavby ohříváme hlavně vzduch v místnost a ne stěny. Na rozdíl od zděné konstrukce, kde se nejdřív musí ohřát stěny a až poté vzduch v místnosti.
Dřevo má také určité schopnosti akumulovat teplo. Nejnovější zkušenosti totiž boří mýtus o neschopnosti dřeva akumulovat teplo. Akumulace však probíhá jinak než u zděné stěny a to díky neopakovatelnému buněčnému složení dřeva. Dřevo teplo ukládá pomaleji a také ho pomaleji uvolňuje. Ukazují to zkušenosti z Norska, kde v experimentálním domě nechají nahřívat masivní dřevěnou stěnu sluncem přes prosklenou fasádu. Stěna pak uvolňuje teplo celou noc.
Nejdůležitější však je, že díky mnoha vzduchovým dutinkám, má dřevo vynikající izolační vlastnosti. Odborné zkoušky a studie potvrzují dobré výsledkyZatím co norma dle výpočtu nám předepisovala tloušťku stěny z masivu 45 cm (což je nemožné dodržet), zkouška potvrdila, že se dostáváme pod požadovanou hodnotu normy U = 0,38 W/m2K už se stěnou z kulatiny tloušťky 30 cm. Tato stěna má nejširší průměr 30 cm a nejužší ( v místě spojů klád) 8 cm a naměřená hodnota součinitele prostupu tepla činí U = 0,33 W/m2K. U roubené stěny tloušťky 30 cm je výsledek ještě lepší U= 0,26 W/m2K – zde se blížíme nízkoenergetickému požadavku ( U menší nebo rovno 0,25 W/m2K ).Stěna z hranolu vykazuje lepší výsledky, protože je zde zachována tloušťka stěny 30 cm v celém průřezu stěny. Při zkouškách měly obě stěny vlhkost pod 15 %.
To dokazuje vynikající vlastnosti dřeva jako izolačního materiálu. Jediný problém u roubených nebo srubových staveb může vzniknout při průchodu studeného vzduchu z exteriéru špatně utěsněnými spoji mezi kmeny nebo hranoly. To už je ale otázka lidského faktoru a dobře řemeslně zpracovaného systému výroby těchto staveb.
Zkouška požární odolnosti srubové stěny o průměru kulatiny 30 cm a roubené stěny tloušťky 30 cm a výsledky jsou také vynikající: požární odolnost stěn je 66 minut !

Jak je dřevo zranitelné
Dřevo jako biologický materiál za vhodných podmínek podléhá velice rychle rozkladu. Vhodné podmínky to je především vlhkost. Vyšší vlhkost dřeva, kromě dalších činitelů ( např. kyslík, teplota atd.), je nezastupitelná podmínka destrukce dřevní hmoty. Bez zvýšené vlhkosti totiž nemohou nastat dřevokazné procesy, které rozkládají celulózu a způsobují hnilobu dřeva. Dřevokazné houby jsou schopny rozložit dřevní hmotu během několika let. Dřevokazné houby potřebují pro svůj vývoj vlhkost dřeva vyšší než 20 %. Bez zvýšené vlhkosti nenapadne dřevo ( kromě tesaříka krovového) dřevokazný hmyz, který poškozuje dřevo požerky a vytváří chodbičky. V extrémních případech může poškodit statické vlastnosti dřeva, ale většinou jen připravuje prostor pro hnilobu. Dřevokazný hmyz potřebuje pro svůj vývoj vlhkost vyšší než 18 % ( kromě tesaříka krovového , kterému stačí 12 % vlhkost dřeva).

Vlhkost dřeva potřebná pro:
vyklíčení spor dřevokazných hub je od 20%
růst a rozvoj dřevokazných hub je od 15%
růst a vývoj dřevokazného hmyzu je od 12%
růst a rozvoj plísní je podmíněn relativní vzdušnou vlhkostí, hustota od 85%

Snížíme-li vlhkost dřeva pod hranici 12%, výrazným způsobem snížíme možnost napadení dřeva jak dřevokazným hmyzem, tak houbami napadajícími dřevo. Při takto nízké vlhkosti bude i dosti vysoká úmrtnost larev hmyzu, které již dřevo napadly. U hub dojde k zastavení jejich činnosti do doby, než bude vlhkost jim opět vyhovující. V případě, že se vlhkost během určité doby opět nezvedne – tato doba je různá pro konkrétní druhy hub a pohybuje se od jednoho roku po několik let, jednotlivé části hub postupně odumírají, až dojde k zániku celé houby.
To by na postrašení stačilo.

Zajistíme- li tedy , aby dřevo bylo chráněno proti vlhkosti, může vydržet stovky let. Nejstarší dřevěné konstrukce jsou přes dva tisíce let staré.
Dřevo ve stavbě můžeme chránit buď impregnací a nátěrem nebo vhodnými konstrukčními opatřeními – konstrukční ochranou dřeva. Konstrukční ochrana dřeva je účinnější. V případě špatných konstrukčních opaření chemickou ochranou dřeva problém jen oddálíme. Ideální je kombinace obou opatření. To znamená, že na ochranu vaší stavby před vlhkostí musíte myslet už při projektování stavby( konstrukční ochrana dřeva) a také v průběhu bydlení ( chemická ochrana dřeva)
 
 
 Doplňky
Naše stavby dokážeme architektonicky doplnit jak  účelovým nábytkem, altánem nebo pergolou, dětskou prolézačkou, houpačkou atd. nebo doplnit kamenným krbem, vnitřní příčkou či na přání zákazníka upravíme interiér sádrokartonovými konstrukcemi, kontrast těchto materiálů vyzdvihne krásu dřeva. Veškeré stavby dokážeme předat v jakékoliv fázi rozestavěnosti nebo i tzv. " klíč "